PROJEV

při příležitosti předání obrazů "Chmury" a "Očkování proti neštovicím" novomanželům

 

Vážení novomanželé, milí svatebčané, drazí hosté.

Je mnoho výtvarných umělců, kteří si osobují právo nosit označení Mistr. Je však málo těch, kteří si to opravdu zaslouží. Mezi ně v evropském, ne-li světovém měřítku, patří nepochybně český umělec, jehož význam ještě dnes nedokážeme plně ocenit. Ano, mnoho z Vás již má jeho jméno na jazyku, skutečně, tímto Mistrem výtvarného umění není nikdo jiný než Egon Filemón Žebroň, rozený Panděrák.

Na tomto místě přijměte prosím jeho omluvu, že se nemohl dnešního odhalení jeho dvou děl zúčastnit. Cituji z jeho dopisu: "Omluvte mě, přátelé, Ale byl to právě zkažený zelený salám, jež jsem koupil dnes ráno v uzeninách, který mě přivedl na myšlenku vyzkoušet, jaké všechny odstíny zelené barvy může mít plíseň. Ano, byl to on, který rozhodl, že dnes zůstanu doma se svým štětcem a temperami, a pod košatým stromem budu vytvářet zelené valéry všech odstínů, abych nakonec dílo završil pojmenováním obrazu. Nezlobte se, přítelé, ale slibuji Vám, že budete první, kteří toto nápadité dílko uvidíte. Obě dvě díla, jež Vám nyní zasílám, nechť jsou důstojně odhalena a nechť jsou darována oběma novomanželům. Nechť jsou obě díla zavěšena na hlavní stěně v obývacím pokoji a nechť se jako červená nit prolínají Vaším životem a obohacují Vaši lásku navěky..."

"CHMURY"

Kompozice Chmury má celou řadu neopomíjitelných prvků, které samy o sobě zdánlivě na plátno nepatří, ale pod štětcem Mistra se stávají součástí celkového záměru. V pravém horním roku může pozorný divák najít prkénko, na němž leží kus masa (červené kolečko uprostřed). Vpravo dole rozeznáváme komára v modré barvě s krvavou skvrnou na hlavičce s polštářkovým obvazem na prostřední levé noze. Jasné kontury křivule s jodem společně s vařečkoui vkusně doplňují pravou polovinu obrazu. Centrum obrazu autor věnoval podobizně čínského chlapce, se kterým se v ropce 1986 setkal na cestě po východních zemích. Zvláštní pozornost zasluhuje nepochybně kubistický prvek nalevo od podobizny- krychle v dvojrozměrném ztvárnění. Oblíbený keř rybízu černého též našel své místo, a to pod zmíněnou krychlí v černé barvě. Velký Mistr sám o tomto prvku mluví ve svém dopise přítelkyni hraběnce Vejprtové z Postoloprt, t.č. v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, pavilon H: "Drahá, tento keř není pro mne jen pouhou černou skvrnou na plátně, jak by se mohlo zdát některým sprostým laikům, neznalcům výtvarného umění, ale je vyjádřením mých vnitřních pocitů, stavu mé duše hned po tom, co jsem u drogisty nemohl sehnat hubící prostředek na hmyz - oblíbený Biolit". Tento dopis, který byl ukryt za falešným okem tamějšího zřízence, byl zadržen při pokusu o vynesení z léčebny. Vlevo nahoře můžeme rozeznat zvadlý květ. Celý obraz je vkusně a hojně poset krvavými skvrnami. Jednotícím prvkem celé kresby jsou hněděfialové linie protínající celý obraz, které představují chmury.

"OČKOVÁNÍ PROTI NEŠTOVICÍM"

Celý tento obraz lze shrnout do dvou následujících protipólů: naděje - a zklamání. Zcela pesimisticky vyhlíží levá polovina obrazu, laděná domodra, a naopak pravá polovina zejména v dolní části vyjadřuje určitou naději. Základní myšlenku pak vystihuje difúzní vyrážka po celém obraze, znázorněná jako červené fleky. Na kompozici nacházíme též některé jednotlivé atributy: mrkev s bohatou natí vlevo, Janettovu stříkačku uprostřed, dva fialové útvary pak představují rodící se hematomy. Zcela ojedinělou metaforou v historii výtvarného umění je ztvárnění takového abstraktního prvku, jakým je Oko do budoucnosti. Najdeme jej vpravo ve žlutém poli jako tmavou tečku se sytým lemem. A ještě jedna perlička- hrbolek zaschlé tempery vpravo nahoře. Váže se k němu jedna historka: jednoho časného rána, když Mistr právě pracoval nad jedním z hematomů, vrazil do pokoje bez ohlášení jeho dávný rodinný přítel z dětství Maxmilián Morgoš Votočka. Ačkoliv Mistr přítele velmi dobře znal, zalekl se tak, že smáčkl tubu s temperou a ta vytvořila tento defekt na plátně. "I to je život", prohlásil Mistr a defekt na díle ponechal.