Proslov

"Zakořeněné představy o nás"

 

Vážení přítomní duchové,

je to právě neznalost našichj životních forem, které nás nutí k tomu, abychom jim všem ukázali pravou podstatu věcí. Většina z Vás přítomných jen nedávno opustila svou životnou podobu, a tak mi jistě dáte za pravdu, jeké nehorázné předtavy o nás kolují. S tím se konečně něco musí udělat.

Pamatuji, dříve než jsem dostal smrtelný infarkt, jaké nehorázné aktivity nám byly přisuzovány. Jen si vzpomeňte- údajně chodíme průhlední po hřbitovech, prý umíme pohybovat předměty, někteří z nás vrzají na schodech, v hlavách některých jsme meluzínou na půdě. Jindy jsme nějaké záblesky mezi stromy, ale co je vrchol- údajně se s námi spojují na seancích, vyvolávají nás a hovoří s námi! Jakom bychom snad o to stáli! Vidí starou belu!

Je nejvyšší čas vyvolat Velkého ducha Lópucha.

Ó velký duchu Lópuchu, zde jsou tvoje děti!

Ó velký duchu Lópuchu, dej nám sílu k činům!

Ó velký duchu Lópuchu, přijď mezi nás!

(duch přichází)