Hrábnutí do svědomí
(Martin Karpíšek)
... Letí to, co?! Schválně se na sebe podívejme, dokud to jde, než se za pár let budeme od sebe s hnusem odvracet. Dnes to ještě dokážeme. Dnes jsme ještě silní...
Ale k věci, milánkové: Proč myslíte, že jsme se dnes tady sešli? Mnozí víte, ale bojíte se to vyslovit. Any, abychom si pochlebovali, abychom si do svejch zablemcanejch uší plkali chválu, matlali med po svejch stárnoucích ksichtech, a já vám říkám, to prokletí Sladkýho Chrochti se s náma potáhne jako ten nejhorší hroší smrad až do úplnýho konce a byli jsme natolik imbecilní, my všichni co tady sedíme, že jsme to přetáhli i na naše haranty! Jestli se to dozvědí a určitě to už někteří ví, myslíte, že nám poděkujou? Domysleli jsme to vůbec?! Za tohle nám mají za pár let nosit tašky s práškama a sucharama, podávat spadnutý berle nebo utírat zadky? Prdlajs!!!
Na co si tu vůbec hrajeme? Navlíkli jsme na sebe nóbl hadry, napudrovali si ksichty jako ňáký holyvúdský hvězdy a pózujeme tady, žejom, Dášo, hotová Meryl Střepová, nebo Ondra, pché... Antonio Panděras, no jó, drsňák Petr - Čmel Gibon, a támhle druhej Ondra, podívejte: Sbruf Vilis, a ostatní, všichni ostatní jako členové celý velevážený královský rodiny ve Fuckinghamským paláci!
No co... Podepsali jsme to a teď si to hezky vyžíráme až na dno toho smaltovanýho manželskýho hrnce plnýho partnerskýho guláše na kterej neexistuje žádnej recept. Napřed jsme vyzobali libovoučký masíčko, potom přežužlali ňákou tu kližku a dneska už zbejvaj na dně jenom špekatý a lojovatý zbytky, který budeme přežvejkávat doalelujá, pokud někteří nebudou mít tu odvahu je vyflusnout a s prázdnou držkou konečně vyřvat, co si doopravdy myslej...
Dobře nám tak!...
CHROCHŤÓDA
(Martin Karpíšek)
... jak je oblý, lesklý, hladký
buclaťoučký, něžný, sladký
z hlíny vypálený hroch
avšak pro nás - socha soch!
Hroch nemá jen v poslání
dupání a hrochtání
je to taky hroší víra
že čestný slib neumírá
že co jsme si podepsali
abychom si za tím stáli
že apriorní fakt
má intaktkní takt
že nás vrátí do formy
blizna naší platformy.
Ty i další krávoviny
smývají snad pocit viny
že jsme takto vědomky
zatížili potomky.
Touto chrochtí hypotékou
- dlouhou podpisovou řekou
jež už teče patnáct let
obohatila náš svět
o pár unikátních svazků
též o slušnou dětskou chásku
o pár dvojitých porodů
i nepříjemných rozvodů
o pár svazků cizokrajných
taktéž i pár sňatků tajných
pár nás žije na hromádce
když to takhle shrnu krátce...
Budeme si prostě přát
dál se takhle setkávat
za svůj podpis tiše pykat
a donekonečna říkat:
Jak je oblý, lesklý, hladký
buclaťoučký, něžný, sladký
z hlíny vypálený hroch
avšak pro nás - socha soch!