(aktualizováno 18.6.2012)
Postavy:
Zuzana, David, Hickock, Amor, Mors
Pianista, funebrák, kumpáni, hráči pokra, bonzovací děcko, šerif, tanečnice, další kovbojové.
Obraz 1 – v hospodě
Postava |
Řeč |
Obraz |
Vypravěč
|
Zuzana byla šenkýřkou ve městě Springfieldu. Válka právě skončila, přicházely sem zástupy mužů z obou armád, kteří hodně pili a někdy vyváděli až hrůza. Zuzana byla slabá žena, ale měla rozum na pravém místě a se zákazníky to uměla. Každý mužský by přísahal, že to má u ní dobře, ale se tedy moc mýlil. Zuzana byla náramně vybíravá a její láska prchavá. Vyvolený ještě hořel jako sláma, ale ona už si vyhlížela jiného. |
Uvnitř hospody. Zuzana čepuje a roznáší, nechá si zaplatit a dolary zastrčí mezi ňadra, u toho se směje a chlápek na ní. Mezitím pianista hraje. Když odchází, plácne ji přes zadek, pak se spokojeně obrátí k druhému. Zuzana se vrací za bar, uklidí špinavé nádobí a pak se otočí k...
|
Zuzana |
Chcete ještě nalít, Davide? |
... jedinému hostu, co tu sedí na baru. Usměje se na něj. Když utírá bar, David ji položí ruku na její. Záběr – detail ruka. Zuzana neuhne, podívají se zamilovaně na sebe a ona ho pohladí. David vyprázdní sklenku, stále jí hledíc do očí. Zuzana klopí oči. |
David |
Ano |
Zamilovaně |
Zuzana |
|
Usměje se, vyndá lahev a odšpuntuje. Vtom ji zaujme dupot u vchodu.
Záběr ke vchodu. |
Jim Hickok a jeho kumpáni |
Halasně se baví |
Dav vchází halasně do baru, uprostřed Hickok. Vejde a rozhlédne se po sále, upraví se, záběr od bot až po stetsona, vše značkové, vyžehlené.
Záběr Zuzana, jak vyjeveně civí. Záběr na Hickoka z její perspektivy, jakoby celý zazáří.
|
Zuzana |
|
Na chvilku se vzpamatuje a začne nalévat do sklenice. Přitom však civí na Hickoka stylem „jiného nechci“.
|
David |
|
Všimne si jejího pohledu, obrátí se na příchozí. Záběr, jak se mu zúží oči, když uvidí Hickoka. Záběr na Zuzanu a její dmoucí ňadra. Záběr, jak se obrátí zpět, pohled na přetékající sklenku. Záběr na přetékající sklenku. Popadne ji za ruku a postaví lahev na pult. Pochopí.
|
Zuzana |
|
Civí stále na Hickoka, Davida si nevšímá. |
Hickok |
|
Blíží se pomalu k baru rozmlouvaje s kumpány. |
Kumpán 1 |
Víte, koho jsme vám přivedli, Zuzano?
|
|
Kumpán 2 |
To je Jim Hickok!
|
|
Kumpán 1 |
Divokej Bill! |
|
Hickok |
Mé jméno je James Butler Hickok |
|
Zuzana |
|
Podá mu pravici |
Hickok |
|
Ji políbí |
Zuzana |
Co budete pít, pane Hickoku? |
|
Hickok |
Prosil bych sklenku sherry, madam. |
|
Kumpáni 1 + 2 |
Já si dám whisku... ... a pořádně velkou ... |
Cpou se přes Hickoka a Davida k baru. |
Zuzana |
|
Se otočí pro lahev a začne leštit sklenici. Druhé dvě nechá špinavé. |
Kumpán 1
Kumpán 2
Kumpán 1 |
Tímhle nožem odrovnal Vítězného medvěda!
Pobil celou McCanlessovu banku. Jeden proti deseti, viď, Jime!
Když byl snipperem , odpráskl třista rebelů! |
Mezitím čekají na svou whisku, každý po svým. |
David |
Pcha |
Opovržlivě |
Kumpán 2 |
Vy asi neznáte Jima! |
Otočí se na Davida |
David |
Znám pana Hickoka! |
Zvedá se. Záběr na ruku, jak pokládá dolary na bar. Obrací se a odchází. |
Kumpáni |
|
Se pochechtávají na Davidův účet. |
Zuzana |
|
Doleští sklenku – záběr na blýskající se sklo. Položí a nalije sherry. Přitom stále laškovně pomrkává po Hickokovi. |
Hickok |
|
Se mezitím prohlíží v zrcadle, kroutí si knírek, upravuje si košili, oprašuje neviditelné smetí.
Pak vyprázdní sklenku, pokyne na pozdrav a odchází
|
Kumpáni |
Se hlasitě baví |
Zůstávají sedět a popíjejí |
Zuzana |
Ještě nikdy jsem nebyla tak zamilovaná! Učiním všechno, aby mě miloval! (říká si pro sebe) |
Když odejde, Zuzana zavře oči.
Prudce je otevře s odhodlaným výrazem ve tváři. |
Obraz 2
Venku před barem
Postava |
Řeč |
Obraz |
David |
|
Záběr, jak stojí opřený o podpěru a kouří a čeká. |
Hickok |
|
Vychází z baru |
Hráči pokra |
|
Sedí u nedalekého stolu a mastí mezitím karty. |
David |
Pane Hickoku, když jestliže jste pobil tři sta rebelů, třístý první si dovolí přebít vaši kartu. |
Záběr, jak háže cigaretu na zem. Záběr zašlapávání cigarety botou. Odlepí se od podpěry. Zastoupí mu cestu.
|
Hickok |
Prosím, pojďte se mnou, zahrajeme si, kdo z koho. |
Zastaví se, váhá. |
Hickok a David |
|
Zamíří k hracímu stolu a usedají ke stolu ke třem hráčům |
Hráči, Hickok a David |
|
Následují záběry na hrající hráče, detail na oči, detail na karty, jak přisazují a hromady peněz mizí či se přesunují. Pravděpodobně zrychleně. |
Hickok |
Již nemám peněz, toť dávám v zástavu své Waldhamovy hodinky. |
Prohrává, po kapsách hledá další peníze, je vidět, že už nemá. Položí je doprostřed a vyloží své karty. |
David |
|
Též vyloží své karty a beze slova shrábne pakl i s hodinkami. Začíná se usmívat a otáčí si hodinkami kolem prstu, Hickoka přitom dráždí. |
Hickok |
Hodinky vám vyplatím, jen co banka ráno otevře. |
|
David |
Pane Hickoku, zítra ráno o deváté půjdu s vašimi hodinkami od soudní budovy po náměstí, a jestliže proti tomu nic nenamítáte, budu mít s sebou také svou pistoli. |
|
Hickok |
Dobrá, zítra v devět na náměstí. |
|
|
|
Záběry na tanečnice a hosty. Hosti si předávají zprávu. Děcko, které hru sledoval to běží vyslepičit Zuzaně. |
David |
|
Přichází k baru, usmívá se. |
Zuzana |
Co budete pít. |
Sklopí oči a nedívá se na něj. |
David |
Brandy |
Trochu zklamán, protože od Zuzany očekával zájem. |
Zuzana |
(po chvíli, utírá nádobí) Davide, vraťte panu Hickokovi ty hodinky |
|
David |
To už je zařízené |
|
Zuzana |
Pokud ho ale zabijete, zabiju já vás |
|
David |
Bylo by mi potěšením |
Dopije a zmizí. |
Zuzana |
|
Vzteká se. |
|
|
Setmění scény, titulek: „Druhý den“ |
Obraz 3+4
Venku na hlavní ulici
Postava |
Řeč |
Obraz |
|
|
Záběr na kostelní hodiny – těsně před devátou. Začíná se shromažďovat dav. |
David |
|
Stojí rozkročen na jedná části ulice, s hodinkami v rukou, točí s nimi, druhou ruku v pohotovosti. Záběr jak na Davidovu tvář, tak zpoza Davida dopředu. |
Mors |
|
Záběr na Morse (měl by už stát v předchozím záběru), jak se opírá o zeď a upřeně se dívá na Davida |
David |
|
Jako by pocítil pohled, ohlédne se po něm a uvidí ho. |
Mors |
|
Záběr: Mors, jak v puse žmoulá stéblo trávy a upřeně hledí.
|
David |
|
Záběr: zpět na Davida. Chvíli ho zkoumá, když vtom začnou bít hodiny. Záběr: 9 hodin |
Hickok |
|
Záběr: detail kráčících bot, naleštěné pistole, značkového stetsona. Záběr z dálky: objevuje se na druhé straně ulice, vystrojeného podle nejnovější módy, kráčí směrem k Davidovi.
|
David |
|
Olízne si oschlé rty a vyrazí směrem k Hickokovi. |
Dav |
|
Jsou s oběma, aby jim nic neušlo |
Mors |
|
Zůstává stále na místě. Je divnej. |
Hickok i David |
|
Se k sobě blíží |
Hickok |
|
Udělá gesto, že si sahá po koltu. |
David |
|
Rychle tasí a hned pálí. |
Hickok |
|
Beze spěchu přiloží pistoli k oku, míří . |
David |
|
Stále pálí, ale mimo |
Hickok |
|
Jednou vystřelí |
David |
|
Chvíli ještě stojí a pak začne vrávorat, až se najednou zhroutí. Krev na košili. |
Mors |
|
Odlepí se od zdi, pobaveně odchází. |
Hickok |
Všichni jste viděli, kdo střílel první! |
Skloní zbraň, rozhlédne se po davu, který se kolem něj utvořil
Vykročí k tělu a vezme mu hodinky, opráší a zastrčí. Odchází |
Obraz 5 – v baru u Zuzany
Postava |
Řeč |
Obraz |
Zuzana |
|
Napjatě očekává příchozí, otírá sklenice. |
Děcko |
|
Přiběhne a pošeptá Zuzaně novinu |
Zuzana |
|
Štěstím hoří. Najednou se rozlétnou dveře a tam stojí ON |
Hickok |
Dobré odpoledne, madam! Tito pánové jsou dnes mými hosty! |
Přichází a za ním oslavující dav (zpomalený záběr, záběr na chvějící se Zuzanu). Konečně dojde k baru, sundá klobouk, pečlivě ho očistí, nakroutí knírek. |
Zuzana |
Nikoliv vašimi, pane Hickoku. Hostitelem je dnes tento skromný dům, který se cítí poctěn vaší návštěvou! |
|
Hickok |
Bude mi velkou ctí |
I když nerad – nechce být vázán. |
Dav |
|
Bujará oslava, záběry na střílející zátky, přelité šampaňské, tanečnice tančící kankán, pianista hraje jako o život, atd. |
Zuzana |
Ať žije nejlepší ze všech pistolníků ve Spojených státech amerických! |
Vystoupí na stůl a když všichni ztichnou, řekne |
Mors |
Děkuji (hlas) |
|
dav |
|
Otočí se |
Mors |
Prosil bych černou kávu. |
Sedí vzadu ve stínu, celý v černém, strnule se usmívá. |
Hickok |
Ten jeho žaket, to je výstavní kousek! A ten střih zvaný princ Albert… Jak ten by seděl na mé postavě! Padnul by mi jako ulitý! Jak bych ho mohl jen získat…
Pokud jsem dobře rozuměl, pane, děkoval jste této dámě za přípitek pronesený na počst nejlepšího pistolníka Států. Ano? |
Upřeně ho pozoruje, zapaluje si cigaretu. Myslí si pro sebe:
Záběr: detail na žaket
Nahlas řekne
|
Mors |
Ano |
Upíjí kávu |
Hickok |
Vy tedy chcete říct, že tím nejlepším pistolníkem jste vy? |
|
Mors |
Jestliže něco opravdu chci, pak je to černá káva. Nu, a kromě toho jsem opravdu nejlepším pistolníkem Spojených států amerických. Jsem dokonce nejlepším pistolníkem nejen Spojených států amerických, ale i celého světa… |
|
Hickok |
Jste mluvka, pane! |
Mezitím si leští nehty a zálibně si je prohlíží. |
Zuzana |
|
Přinese kafe, odstupuje a třeští na ně na oba oči. |
Mors |
Nejsem mluvka, pane. Nikdy jsem se nechybil a nechybím se ani v budoucnu! |
Rozepne svůj žaket, je vidět nablýskaná stříbrem vykládaná pistole. Vyndá tenký doutník a zapálí si. |
Hickok |
Pane, vsaďte se, že střílím lépe než vy! |
|
Mors |
Prosím… |
Usrkne kávy, osuší si ret |
|
Bzz |
Je slyšet zvuk mouchy u stropu. |
Hickok |
Vsadil byste svůj žaket? |
|
Mors |
Proč ne? A když prohrajete, musíte jít se mnou na malou procházku. |
|
Hickok |
/usmívá se/ Nepůjdu s vámi na žádnou procházku, protože vyhraji… |
|
|
bzzz |
|
Hickok |
Vyhraji
Zde je moje navštívenka |
Dále záběr detail, jak vyhodí do vzduchu peníz, prostřelí ho uprostřed, chytí ho zpět do ruky. Podá ji Morsovi – detail na prostřelenou minci. |
Mors |
Těší mě, dovolte, abych se také představil |
Upřeně zašilhá po mouše, vytáhne kolt a vystřelí. Záběr: moucha spadne na pult zcepenělá. Vezme ji ze stolu a trikem z ní vykouzlí navštívenku, podává ji Hickokovi. Na ní je: Henry Mors |
dav |
|
Ani nedutá, všichni oči navrch hlavy. |
Hickok |
Když vyhrajete, kam s vámi půjdu? |
Otřesen |
Mors |
Madam, ta káva byla znamenitá. Pane Hickoku, zítra vás tu čekám přesně v poledne. Dostavte se ve vlastním zájmu! Spěte sladce a na shledanou |
Povstane, nakloní se k němu a něco mu zašeptá, pak mu foukne do obličeje dým.
Odchází, dav před ním ustupuje |
Hickok |
Tak se napijeme, ne? |
První se vzpamatuje
Setmění |
|
|
Záběr na hodiny, blíží se půlnoc. |
Obraz 6
Na chodbě u Zuzany
Postava |
Řeč |
Obraz |
Zuzana |
|
Vleče opilého Hickoka k sobě, ten se sotva drží na nohou |
Obraz 7
Zuzanina komůrka
Postava |
Řeč |
Obraz |
Hickok |
|
Oba nazí v posteli. Odvalí se na stranu vedle Zuzany. |
Zuzana |
Miláčku, a teď spi |
Leží v objetí nazí Říká spokojeně |
Hickok |
Nemůžu, protože pořád musím myslet na tu malou procházku. |
|
Zuzana |
A proč se jí děsíš |
|
Hickok |
Ukáže mi můj hrob |
|
Zuzana |
Miláčku, proč tomu šilhounovi věříš? |
|
Hickok |
Protože vím, kdo to je |
Pošeptá jí to do ucha |
Zuzana |
Spi, miláčku, nic se ti nestane! Jsi moje velká láska! |
Se zhrozí, ruku před pusu, aby nevykřikla. Pak říká |
Hickok |
|
Chrní. |
Zuzana |
Bože, Lásko, te%d se modlím k tobě, neboť ty mě dobře znáš a víš, jak věrně a s jakou chutí jsem ti vždycky sloužila, a proto mě jistě vyslyšíš. Divokého Billa miluju k zbláznění! Promluv a řekni, jak to zařídit, aby můj miláček zítra vyhrál nad Smrtí! Mluv! Naslouchám ti celým srdcem! |
Již oblečená zasedne ke stolu a začne se modlit.
Hlavu v dlaních, vyčkává. Po chvíli prudce zvedá hlavu, nasává vzduch, jako by něco cítila. Najednou vyvalí oči |
Eros |
|
Se před ní objeví, celý září |
Zuzana |
Kdo jste, cizinče? |
|
Amor |
Kdo jsem? |
Poskakuje baletním krokem sem a tam a dělá pukrlata. Najednou sedí na skříni a hází spoustu kvítků na Zuzanu. Záclony mírně zavlají. Seskočí dolů, sejme Zuzaně jeden lupínek z vlasů a drží v ruce navštívenku. Záběr navštívenky, kde je Harry Amor. |
Zuzana |
Amor!? Tak se přece jmenuje bůžek lásky |
Přečte a překvapeně |
Amor |
Já ti dám bůžka! Jsem božstvo! A jaké božstvo! Mám ještě více jmen. Eros Cupido |
Vyhazuje další navštívenky |
Zuzana |
Promiňte, já si vás vždycky představovala jako hošíka s lukem a šípy…
|
|
Amor |
Nu, a teď k věci! Hrozně spěchám. Co ode mě chceš?
|
Vytáhne z kapsy zlaté hodinky. |
Zuzana |
|
Začne mluvit |
Amor |
|
Neposedí. Tu si chvíli zkouší taneční kroky, tu se krášlí, tu začne žonglovat, pak se chvíli vznáší u stropu |
Zuzana |
Posloucháte mě vůbec? |
|
Amor |
Samozřejmě, všechno je mi jasné. Buď klidná, všechno zařídím. |
Začne jí to šeptat do ucha |
Hickok |
|
Začíná se probouzet. |
Amor |
|
Ho gestem zase uspí. Pak vzlétne. |
Zuzana |
To je úžasné! Vy jste nejlepší pistolník na světě! |
Zatleská nadšeně. |
Amor |
Chachá! Ale teď už vážně musím jít! Všude je o mě zájem, takže Au revír, zítra v jednu! |
Už hodlá odletět z okna |
Zuzana |
Proboha ne! V poledne! |
|
Amor |
|
Plácne se do čela, pošle Zuzaně vzdušný polibek a je fuč. |
Obraz 8
Před hospodou postávají hloučky lidí, na hodinách se blíží 12
Obraz 9
Zuzana za barem uklízí.
Mors v baru upíjí kávu a dívá se na hodinky. Dopije a jde čekat ven.
Obraz 10
Mors vychází před hospodu a kontroluje čas na hodinkách s časem na věži. Přerovnává hodinky.
Obraz 11
Postava |
Řeč |
Obraz |
Zuzana |
|
Zametá po baru, nervózní. Tu zaslechne: |
Amor |
Zuzi (Amor) |
|
Zuzana |
|
Otočí se po hlase |
Amor |
|
Stojí v převleku (podle originálu „ve stejnokroji požárníka města New York“ – ale může být i jiný dobový převlek. Mrká na Zuzanu spiklenecky. |
Zuzana |
Tys to vyvedl! Copak Divoký Bill je nějaký hasič? |
Spráskne ruce, polohlasně |
Amor - Hickok |
Aha No jo |
Podívá se do notesu
Zatočí se piruetou a stojí tam Hickok ve správném převleku. Pokloní se Zuzaně a rázuje ven. |
Obraz 12
Před barem. Právě odbíjí 12.
Postava |
Řeč |
Obraz |
Mors |
|
Opírá se o trám před barem, nevrle kouká na hodiny. Právě odbíjí 12. |
Amor - Hickok |
Vy ale špatně vypadáte! Nezlobí vás žlučník?
Udělej tohle |
Vesele vychází ven
Tleskne rukama |
Mors |
Pcha, to jsem už viděl |
Ignoruje ho |
Mors |
Jdeme |
Záběr zepředu, jak oba vyjdou, dav za nimi |
Obraz 13
U dřevěné ohrady, na ní visí různé kartonové terče.
Postava |
Řeč |
Obraz |
Mors |
Jestli se nemýlím, trefil jste Davida Tutta na padesát yardů rovnou do srdce. Navrhuji tedy pět výstřelů na vzdálenost padesáti yardů. Souhlasíte?
|
|
Amor - Hickok |
S čímkoli, kdykoliv a jakkoliv! |
Protáčí pistoli kolem ukazováku. |
Mors |
Vám je dnes nějak veselo, pane Hickoku |
|
Amor - Hickok |
Veselo neveselo! Hlavně, abychom už spustili ten ohňostroj! Nemám času nazbyt!
Kterou stranu zvolíte? |
Vytáhne peníz, že si hodí. |
Mors |
Orel |
|
Amor - Hickok |
Promiňte! Zapomněl jsem naládovat bouchačku! |
Hodí. Záběr: Padne hlava.
Amor-Hickok začne pečlivě mířit. Záběr detail na prst na spoušti, kterou stiskne a ozve se jen „cvak“. Celkový záběr na Amora, který se podívá na pistoli a srdečně se rozesměje |
Mors |
|
Vraští čelo |
Zuzana |
|
Zavře oči |
Amor - Hickok |
|
Dobije pistoli a zamíří, vystřelí. Záběr zásah doprostřed. Záběr: Otočí se na Zuzanu a zamrká Záběr zepředu: Pak se otočí a vypálí ještě dvakrát, zase přesně. |
Zuzana |
|
Napjatě pozoruje |
Mors |
|
Záběr: Zatíná zuby, křečovitě drží rukojeť své pistole. |
Amor - Hickok |
Myslím, že byste měl jít k lékaři. Žlučník je vážná věc! |
S chutí se zasměje, otočí se k terči a vystřelí od boku dvě bláznivé střely. Tentokrát se netrefil přesně. Otočí se k Zuzaně a pokrčí rameny. |
Mors |
Blahopřeji, pane Hickoku. |
Odhodí cigáro
Míří a střílí. 4x do středu. Před pátým chvíli odpočívá, usmívá se. |
Zuzana |
|
Napjatě sleduje |
Amor - Hickok |
|
Přechází tam a zpět |
Mors |
|
Zvedá paži k poslednímu výstřelu |
Amor - Hickok |
|
Najednou je pryč – zmizí v davu |
MOrs |
|
Míří, když v tu se někde ozve pláč čerstvě narozeného dítěte. Lekne se a vystřelí úplně mimo. Vztekle mrští pistolí. Hledá zrakem Hickoka, ten nikde |
dav |
|
Šumí, debatuje. |
Zuzana |
|
Záběr: Úlevně vydechne |
Mors |
Divné manýry. Kdybyste viděli pana Hickoka, vyřiďte mu, prosím, že si může vyzvednout svou výhru dnes večer u pana Hirama Boothilla, který mne laskavě pozval na večeři. |
Rozhlíží se kolem
Odchází |
Obraz 14
Zuzanina komůrka, Zuzana sedí na posteli u Hickoka
Postava |
Řeč |
Obraz |
Hickok |
Kde to jsem? Kolik je hodit |
Probouzí se |
Zuzana |
Všechno je v pořádku, Jime. Začíná se stmívat. |
|
Hickok |
Proboha, to jsem zaspal schůzku s tím … |
|
Zuzana |
Vždyť jsem ti říkala, abys tolik nepil. Nikdo ti nevyčítá, že jsi chtěl ostavit svou výhru, ale... |
Dělá, že nerozumí |
Hickok |
Jakou výhru? |
|
|
|
Záběr na večerní slunce |
Hickok |
To je neuvěřitelné. Nepamatuji se na nic! Vůbec na nic. Ponechte mě, prosím, chvíli o samotě! Rád bych vstal a poněkud se upravil. Ujišťuji vás madam, že pak vám již nebudu na obtíž. |
|
Zuzana |
Prosím |
Uraženě odchází |
Hickok |
Promiňte ještě, ale jestliže jsem vyhrál sázku, kde je můj nový žaket? |
|
Zuzana |
|
Práskne dveřma |
Obraz 15
Na ulici
Postava |
Řeč |
Obraz |
Hickok |
|
Jde po ulici |
Mors |
|
Vychází z nějakých dveří. Vyprovází ho funebrák. |
Hickok |
|
K němu přistupuje. Chvíli spolu rozpráví. |
Mors |
|
Předává mu sako. |
Hickok |
|
Jako gesto mu předává své. Oba si oblékají nová saka a odchází od sebe. |
Obraz 16
Zuzanina komůrka
Postava |
Řeč |
Obraz |
Zuzana |
Amore, prosím, mám poslední přání |
Hořce pláče. |
Amor |
Co je? |
Nevrle |
Zuzana |
To bych si vyprosila, abyste se tvářil tak otráveně! Vždyť jste málem prohrál! |
|
Amor |
Nono |
Přikouzlí si banjo a začne na něm přeludovat. |
Zuzana |
A když bylo nejhůř, utekl jste jako malý kluk! |
|
Amor |
To je nějakých řečí! Kdo to nakonec vyhrál? |
|
Zuzana |
Pan Hickok. Ale čirou náhodou! |
|
Amor |
Ale vyhrál. |
A začne trsat na banjo a pochodovat dokola. |
Zuzana |
To si říkáte bůh lásky? Vždyť jste potrhlý větroplach! Proč jste takový? Proč? |
|
Amor |
Ach Zuzano, nemůžu být jiný. Jsem bůh tvé lásky, lásky zbrklé a ztřeštěné jako jarní bouřka! Máš mě vidět, když třeba navštívím ženu pastorovu! K té nelítám oknem! Kdepak! Stojím způsobně přede dveřmi, zaklepu a vstoupím teprve na vyzvání. Neboť její láska je též trpělivá a jemná.
Proč si mě vlastně volala? Nemám času nazbyt! |
|
Zuzana |
Chtěla bych, aby se Jim do mě zamiloval! |
|
Amor |
Zařídím
Okamžitě vyhledám tvého miláčka a nemilosrdně ho prošpikuji, že k tobě přijde ještě dnes večer a vyzná ti lásku před celým Springfieldem. |
Vytáhne pozlacenou decentní pistolku a něžně ji pohladí.
Odlétne |
Zuzana |
|
Zaraduje se, jde se krášlit. |
Obraz 17
Postava |
Řeč |
Obraz |
Mors |
|
Stojí před domem a nahlíží do okna, ze kterého se ozývá sténání. |
Amor |
Miluj Zuzanu až k smrti |
Letí kolem (případně se trikově rychle přibližuje). Zahlédne Morse v Hickokově saku. Natáhne pistolku a vystřelí a mizí dál. |
Mors |
|
Záběr: Chytne se za srdce, rysy ve tváři zjihnou. |
Obraz 18
Postava |
Řeč |
Obraz |
Zuzana |
|
Stojí za pultem, čistí sklenice, usmívá se. Vyhlíží ke vchodu.
Najednou se rozrazí dveře.
Vytřeští oči |
MOrs |
Miluji vás |
Stojí ve dveřích, ruku na srdci. Chvíli zaváhá, pak klopýtá přímo k Zuzaně.
Přeskočí pult a popadne Zuzanu do náručí a políbí ji. |
Obraz 19
Postava |
Řeč |
Obraz |
Hickok |
Běhna |
Jde zrovna kolem okna a zahlédne líbající se dvojici.
Obrací se a odchází. |
Zuzana |
|
Padne na zem mrtvá |
Obraz 20
Záběr na městečko
Postava |
Řeč |
Obraz |
Vypravěč |
A tak zemřela šenkýřka Zuzana. Pan Hickok žil ještě jedenáct let a zahynul ve městě Deadwood zákeřným výstřelem. Jeho vrah byl mladý muž, který se jmenoval Jack McCall, měl přeražený nos a šilhal. |
|
Rekvizity:
Plakáty: Saloon, Funerals, Bank, Sheriff – nad dveře. Mohou být i vývěsní štíty všeho druhu (Akce: 2 rakve plus jedna zdarma, apod)
Barvy, tempery, křídy
Alobal
Bar:
Lahve s alkoholem
Šampaňské
Cherry
Plakát Wanted, obrázek nějakého Indiána
Doutníky, viržínka
Karty
Peníze – natištěné dolary – hromady, mince (stačí české)
Ubrousky
Prostřelená mince – vyrobit asi z alobalu
Cibulové hodinky na řetízku 3x
Notes Amora
Kečup
Popel na prášení
Natistěné navštívenky: Henry Mors a Amor, Eros apod. Chce to je namalovat.
Petrolejka
Zelené plátno
Pugét
Kartony na kartonové terče
Harmonika
Balalajka
Nůž
Drobné kvítí
Moucha
Kostýmy:
Zuzana – country styl
David – kovboj s košilí, kterou může potřísnit kečupem
Hickok – nejlépe kovboj se světlým sakem
Mors – oblečen celý v černém s buřinkou, vestičkou a sakem.
Amor – alá Slunečník (Princ a Večernice)
Stetsony
Kolty
Vesty